Harfa
1. Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed,
harfa má tak něžně zní,
a měl dvě dcery, hezčí nemoh' mít,
fa la la ...
2. Jednou ta starší říká sestře své,
harfa má tak něžně zní,
"pomoz mi v řece vyprat šaty mé,"
fa la la ...
3. Ta mladší vyšla jako krásný květ,
harfa má tak něžně zní,
a za ní starší, ve svém srdci jed,
fa la la ...
4. U břehu řeky starší skočila,
harfa má tak něžně zní,
do proudu svoji sestru shodila,
fa la la ...
5. Mladší své bílé ruce vztyčila,
harfa má tak něžně zní,
"ach, sestro, pomoz, prosím," křičela,
fa la la ...
6. "Když já tě nechám v řece utopit,"
harfa má tak něžně zní,
"tvůj milý bude se mnou svatbu mít,"
fa la la ...
7. Dva pastýři na břehu seděli,
harfa má tak něžně zní,
a mrtvou dívku připlout viděli,
fa la la ...
8. Oni bílou kost jí z těla vyndali,
harfa má tak něžně zní,
a krásnou harfu z ní vyráběli,
fa la la ...
9. Pak z jejích vlasů snopce svázali,
harfa má tak něžně zní,
a harfě zlaté struny přidali,
fa la la ...
10. Na svatbu sestry přišli harfu dát,
harfa má tak něžně zní,
a harfa smutnou píseň začla hrát,
fa la la ...
11. Když první struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta zbledla, v tanci ustala,
fa la la ...
12. Když druhá struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
o hrozném skutku sestry zpívala,
fa la la ...
13. Když třetí struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta mrtvá k zemi padala,
fa la la ...