Kvaska - Můra a motýl
Malý motýl žil
vánku on se bál .
Že mu setře pyl ,
kdyby zafoukal .
Pak se potkal s můrou
a té se zalíbil .
A ježto byla tak silná ,
měla mu chránit pyl .
Můra s obličejem netopýra na motýla mlsně zírá
Pak se přeměňuje z netopýra na mou duši ve vanpýra ,
Ach , jak málo vzduchu v černé věži , venku vane vánek svěží .
Tlak se usazuje na hrudníku a z té lásky cítíš dýku .
Malý motýl žil ,
můry on se bál .
Jednou posbyl pyl
a pak už nelétal .
A můra kolem krouží
na křídlech motýlův pyl .
Motýlek skončil v louži ,
div že se neutopil .