Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vítr

10. 5. 2009

Ať si říká kdo chce svý
on příjde, já to vím
zvládne jedním mávnutím
to s čím tu zápasím

Jen když smůla blíž se zdá
až málem vítězí
Ptám se jakej může tak být
ten co z dálky přichází


Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát
Je zvlášní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu, té neodolám
Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít
neuletí

Jiným zdá se dávám
pít až do dna trápení
mý srdce že zůstává
v tý skále míle vzdálený

Čím víc ta pouť tam je dlouhá
tím víc jich odradí
On na nic dál už nečeká
a prostě sám mě pohladí

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát
Je zvlášní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu, té neodolám
Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát


Co vidím, slyším, cítím všechno mu dám..
Na tohle velký vzkříšení
čekám dál a to doufání je k zbláznění
S větrem v zádech ať blíží se k nám
teď už nesmí to vzdát
uvěřím, že on má tu už vát napořád

Ať je jak vítr...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář